Chobotnice jsou z pohledu mořské biologie považovány za jedny z nejpozoruhodnějších tvorů planety. Patří mezi hlavonožce a vědci je často označují za "genia hlubin" – vykazují totiž tak vysokou míru inteligence a schopnosti řešit problémy, že se zcela vymykají zbytku bezobratlých živočichů.  

Mimozemská anatomie

Tři srdce: Chobotnice mají hned tři srdeční orgány. Dvě srdce (žaberní) pumpují krev přes žábry, kde se okysličuje, a třetí (systémové) pohání okysličenou krev do zbytku celého těla.

Modrá krev: Jejich krev neobsahuje železo (jako lidský hemoglobin), ale měď (protein hemocyanin). Ten je v chladných vodách s nízkým obsahem kyslíku mnohem efektivnější, ale způsobuje, že krev chobotnic má modrou barvu.

Mozek v chapadlech: Chobotnice mají centralizovaný mozek, ale dvě třetiny jejich neuronů se nacházejí přímo v jejich 8 chapadlech. Každé chapadlo tak může samostatně ochutnávat, hmatat a provádět složité pohyby, aniž by muselo čekat na příkaz z hlavní hlavy.

Tekuté tělo: Nemají žádnou vnější ani vnitřní kostru (na rozdíl od sépií). Jedinou tvrdou částí jejich těla je zobák (podobný papouščímu). Dokážou se proto protáhnout jakýmkoliv otvorem, který je větší než tento zobák.

Fascinující inteligence a chování

 Mořští biologové v laboratořích i v divoké přírodě neustále dokumentují jejich neuvěřitelné schopnosti.

Používání nástrojů: Chobotnice žilkovaná sbírá po mořském dně skořápky od kokosových ořechů. Nosí je s sebou, a když se objeví predátor, složí je kolem sebe jako brnění.

Útěky z akvárií: Jsou známé tím, že v zajetí dokážou odšroubovat uzávěry sklenic, vypnout filtry, v noci utéct z nádrže, vlézt do vedlejšího akvária sežrat ryby a vrátit se zpět.

Řešení labyrintů: Mají vynikající krátkodobou i dlouhodobou paměť a dokážou se učit pozorováním ostatních chobotnic.

Mistři kamufláže

Chobotnice dokážou změnit barvu i texturu své kůže během méně než jedné sekundy, čímž dokonale splynou s korály, pískem nebo skálou.

Život

Navzdory své vysoké inteligenci žijí chobotnice velmi krátce – většina druhů pouhých 1 až 2 roky. Jejich rozmnožování je pro ně konečnou stanicí

Sebevražedné rodičovství: Chobotnice jsou striktně samotářské. Po spáření samec během několika měsíců hyne. Samice naklade tisíce vajíček do bezpečné jeskyně a oddaně je hlídá.

Hladovění: Po celou dobu vývoje vajíček (což může trvat měsíce) samice nejí, neopouští úkryt a neustále vajíčka čistí a okysličuje. V těle se jí aktivuje genetický program, který po vylíhnutí mláďat způsobí buněčnou smrt – samice vyčerpáním a naprogramovaným stárnutím umírá těsně po narození svých potomků.

Rozdělení

Podle mořské biologie se tento řád dělí do dvou hlavních podřádů podle toho, zda žijí v mělkých vodách, nebo v extrémních hlubinách oceánů.

Incirrina: Chobotnice bez ploutví, které žijí v mělčinách a na korálových útesech. Patří sem většina známých druhů.

Cirrina: Hlubinné chobotnice, které mají na hlavě dvě ploutve připomínající uši a u přísavek mají drobné brvy.

Nejznámější druhy

Na celém světě je dnes popsáno přibližně 300 druhů chobotnic. 

Obři a trpaslíci:

Chobotnice velká: Největší druh chobotnice na světě. Běžně dorůstá délky 3 až 5 metrů a váží kolem 50 kg. Největší vědecky doložený exemplář však vážil neuvěřitelných 272 kg s rozpětím chapadel přes 9 metrů. Žije v chladných vodách severního Pacifiku.

Chobotnice trpasličí: Tyto mini chobotničky měří v dospělosti pouhých 2,5 až 10 centimetrů a váží necelých 30 gramů. Pohodlně by se ti vešly na špičku prstu.

Jedovaté:

Všechny druhy chobotnic jsou technicky vzato jedovaté, protože používají toxické sliny k ochromení krabů a škeblí. Pro člověka je však smrtelně nebezpečný pouze jeden rod. 

Chobotnice kroužkovaná: Sotva 12 centimetrů velký tvor žijící v Pacifiku a u břehů Austrálie. Je hnědá, ale v momentě ohrožení se na jejím těle rozsvítí zářivě modré kroužky. Její kousnutí je bezbolestné, ale její jed paralyzuje svaly a způsobí zástavu dechu do několika minut. Protijed neexistuje, pacienta zachrání pouze umělé dýchání, dokud tělo jed neodbourá. 

Hlubinné:

Chobotnice Dumbo: Žije v naprosté tmě v hloubkách od 3 000 do 7 000 metrů. Své jméno dostala podle dvou ploutví na hlavě, které vypadají jako velké uši létajícího slona Dumba z Disneyho pohádky. Na rozdíl od běžných chobotnic nemá inkoustový vak, protože ve věčné tmě by jí inkoust k ničemu nebyl.